|
|
Pracovní možnosti v evropských institucích a jazykové znalosti. Případová studie zaměřená na pracovníky regionálních zastoupení ČR v EU
HANDLÍŘOVÁ, Barbora
Cílem této práce je potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že všechny úřední jazyky EU nejsou používány v rámci institucí a jejich počet je značně redukován. V této práci pak analyzujeme, jaká jazyková a jiná kritéria jsou kladena na potenciální uchazeče o zaměstnání v institucích EU. Předkládaná práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. V teoretické části autorka popíše institucionální systém EU společně se stálými regionálními zastoupeními ČR při EU, dále pak jazykový systém EU a rozdělení jazyků na úřední, autentické a pracovní, a v poslední kapitole první části se zaměříme na samotný výběr zaměstnanců na pozice v institucích EU a na stálých regionálních zastoupeních. Na teoretickou část pak navážeme částí praktickou, která je založena na dvou typech dotazníků, z nichž je vypracována případová studie, jež se zaměřuje na pracovníky stálých regionálních zastoupení ČR při EU a jejich jazykové a jiné kompetence potřebné k výkonu této práce.
|
|
|
Důvěra institucím EU a organizacím OSN a NATO – duben 2013
Ďurďovič, Martin
Do svého dubnového šetření CVVM zařadilo otázky týkající se důvěry občanů v instituce Evropské unie. Kromě důvěry v Evropskou unii jako celek byla předmětem dotazování důvěra občanů Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi Evropské rady (tzv. prezidentovi unie) a představitelce pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU). Šetření zahrnovalo rovněž otázky týkající se důvěry občanů Severoatlantické alianci a Organizaci spojených národů.
|
|
|
Instituce EU - vývoj, proměny, problémy
Pavlík, Jaroslav ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Tunkrová, Věra (oponent)
Cílem diplomové práce je shrnout dosavadní institucionální vývoj Evropské unie, zejména pak s přihlédnutím ke změnám, které přinesla Lisabonská smlouva. Na základě toho pak posoudit směřování vývoje Evropské unie na počátku tohoto desetiletí. Práce se snaží nastínit varianty vývoje institucionálního uspořádání v tomto kontextu, kde se nabízí stručně řečeno varianta hlubší integrace ve formě fiskální a politické unie, nebo naopak rezignace na těsnější spolupráci. Vývoj Evropských společenství a později Evropské unie procházel od počátku 50. let až doposud směrem ke stále hlubší integraci. Také v současné době můžeme pozorovat zřejmé tendence k intenzivnější integraci. To nicméně nevede k jednoznačnému závěru, že Evropská unie směřuje k vytvoření fiskální a politické unie. Je možné, že politická reprezentace vzešlá z voleb jednotlivých členských států zaujme opačné stanovisko a v Evropské unii převáží tendence k volnější spolupráci na bázi jednotlivých států. Práce se také pokouší o komparaci názorů politiků, politologů, analytiků a intelektuálů. Ani tito autoři však nedocházejí, a ani nemohou docházet k jednoznačným závěrům. V práci je možné dojít k upozornění, že existuje řada rozporuplných momentů, zejména porušování maastrichtských kritérií. Upozorňuje na zřejmé porušení článku 125 Lisabonské smlouvy, který zakazuje finanční pomoc.
|
|
| |
|
|
Reforma evropských institucí v rámci Lisabonské smlouvy
Kozáková, Kateřina ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Tunkrová, Věra (oponent)
Bakalářská práce popisuje a vysvětluje reformu evropských institucí v rámci Lisabonské smlouvy. První kapitola se věnuje Lisabonské smlouvě obecně. Další kapitoly jsou členěny podle čtyř základních institucí: Evropského parlamentu, Rady Evropské unie, Evropské komise a Evropské rady. Každá z těchto institucí je popsána od jejího vzniku a vývoje, přes její organizaci a pravomoci, až po reformu v rámci Lisabonské smlouvy. V závěru jsou změny přijímané v souvislosti s Lisabonskou smlouvou krátce shrnuty a zhodnoceny.
|
|
|
Vliv institucí EU a jejich aktivit na společensko-ekonomické prostředí Belgie
Machová, Adéla ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Korandová, Jiřina (oponent)
Práce analyzuje vliv institucí EU na společenské a ekonomické prostředí v Belgii. Práce se skládá ze tří hlavních částí - první kapitola nastiňuje vývoj přítomnosti institucí EU v Belgii a představuje Belgii jako takovou. Druhá kapitola se věnuje kulturním záležitostem, a to jak kulturní politice EU a jejímu vlivu na Belgii, tak i kultuře belgické. Třetí a poslední část se zaměřuje na ekonomický a socio-demografický vliv institucí EU na Belgii. Zvlášť se věnuje vlivům působícím na Brusel jako hlavní město a na Belgii jako celek.
|
host ::
RSS.